Listopad 2012

Ať žijí kreténi...

22. listopadu 2012 v 0:00 | Byakko |  Tomu se říká život...
Vážně jsem nadšená z toho, že teď musím sedět za počítačem a psát tenhle článek, místo abych se na zítřejší den krásně do růžova vyspala... A kdo za to může? Část lidské rasy, která si vymývá mozek, i přestože jeho kapacita je téměř nulová.
V bytě pod námi se holky smějí jako slepice (i když ony to slepice možná budou) a kluci se přeřvávají, aby si dokázali, že zrovna jejich hlas je ten nejsilnější.
Dobře, sice jsou všichni starší než já, ale nemám v plánu je nazývat jinak než kluci a holky. Protože se rozhodně nechovají na vyšší úrovni než 15 letých dětí.
Pláču nad tím, jaký počet mozkových buněk mají někteří lidé...
... a ještě víc pláču nad tím, že se kvůli nim já nemůžu vyspat...

Jednich 9mm, prosím...

18. listopadu 2012 v 19:28 | Byakko |  Tomu se říká život...
Ať se snažím jakkoliv, ať klečím na kolenou, ať prosím, seč můžu, nikdo mi nechce vyhovět. A to si říkají přátelé a rodina! Pche! To jim tak budu věřit.
Ne, dobře. Docela jsem předpokládala, že mě nikdo na mou prosbu nezastřelí. Zaprvé nemají čím a zadruhé, kdo by si chtěl ušpinit oblečení mou krví, že?

Upřímně, takový pocit, jako mám poslední dobou, jsem opravdu nikdy neměla. Mám tak strašný vztek, až se mi z toho chce zvracet. Je mi na nic z mé školy, nevím, o co se snaží. Jestli je jejich cílem nás zničit, tak se jim to daří. Když vidím své spolužáky, jak chodí po chodbách jako živoucí mrtvoly, je mi do breku. A to ani většinu z nich nemám ráda...
Ovšem nejstrašnější je pohled do zrcadla. Kruhy pod očima přesahující poloměr 3 cm je dost odstrašující. Avšak ten pohled, ten je úplně nejhorší. Nenávist jím úplně prosakuje, sama se nepoznávám.




- Slečno, můžete nám povědět, co jste se naučila na své střední škole?
- Nenávidět!