Pomocník smrti III. kapitola

30. listopadu 2011 v 13:37 | Byakko |  Pomocník smrti (povídka)
S menším zpožděním, ale přece. Doufám, že se vám třetí díl povídky napsané s Gauri bude líbit! :)


Pondělí ráno. Úděsný to čas! Nechápu, proč do té školy musím chodit! Nic se v ní stejně neděje!
Nejzajímavější částí tohoto dne byl oběd. Sešly jsme se spolužačkami u jednoho stolu a rozebíraly samá dívčí témata.
"Myslíte si, že ten sériový vrah žije mezi náma?" zeptala se Kája.
"Já bych řekla, že to bude nějakej upír!" odpověděla jí Terka.
"Upír?! Co to blábolíš! Upíři jsou přece už zastaralí! Teď je nahradili Padlí Andělé!" obořila se na ni Kája.
Já jsem jen protočila oči a nadále jsem odpočítávala minuty do konce školy. Už zbývaly jen dvě hodiny, dvanáct minut a devět vteřin, když se mi za zády ozvalo protáhlé: "Trololooooooo!"
Ani jsem se nemusela otáčet, kdo to ječí to příšerný slovo. Matt totiž používá takové kvantum voňavky, že se nedá s nikým jiným splést.
"Co chceš?!" zeptala jsem se ho otráveně.
"Třeba milé pozdravení?" když to říkal, tvářil se u toho jako neviňátko.
"Tak toho se ode mě určitě nedočkáš!" odsekla jsem.
"Ale ode mě jo!" zvedla se dychtivě Kája. Přiskočila k němu, vzala ho za ruku a táhla ho někam pryč od nás. Matt se na mě usouženě podíval a já jsem se na něj jen škodolibě usmála.
"Kdo to je?" zeptala se mě Terka.
"Můj nový spolubydlící," odpověděla jsem nešťastně.
"Je docela hezkej, dala bych si říct," zasnila se Terka.
"Je naprosto příšernej," odsekla jsem. " Leje na sebe litry voňavky, pořád říká slovo trololo a příšerně chrápe!"
"Mně přijde sexy," ozvala se Anička a zakousla se do jablka. Radši si nosila své jídlo, než aby jedla stejně jako my knedlíky s nějakou neidentifikovatelnou hnědou omáčkou s kopcem tatarky uprostřed. Kdyby tam aspoň dali kečup!
Když jsem se konečně dočkala zvonění na poslední hodině, odporoučela jsem se na cestu domů. Sice bylo teprve něco po páté večer, ale už byla tma jako v pytli. Celou cestu domů jsem měla pocit, že mě někdo sleduje. Úplně mi z toho běhal mráz po zádech.
Když jsem zahýbala do další uličky, narazila jsem do jakéhosi chlápka. Nepříjemně zapáchal a celkově jsem z něj měla divný pocit.
"Krávo, nemůžeš dávat pozor?" obořil se na mě. Vypadalo to, že to nenechá jen tak plavat.
"Snad se zas tolik nestalo!" odsekla jsem.
"Já myslím, že docela jo!" zavrčel, vzal mě pod krkem a přitiskl mě ke zdi domu. Jeho dech byl tak smrdutý, že jsem skoro viděla, jak mu z pusy stoupají zelené obláčky zápachu. I přesto, v jaké situaci jsem se nacházela, musela jsem se tomu zasmát.
"Tak ty se budeš, ty kedlubno, ještě smát?"
Přitiskl mě ještě víc ke zdi, že jsem nemohla dýchat. Chtěla jsem se mu vyrvat z jeho sevření, ale neměla jsem proti němu šanci. Už jsem přemýšlela nad tím, jak na mém hrobě bude napsáno "Zavražděna smradlavým chlápkem, který jí nadával do kedlubny".
Najednou jeho sevření povolilo.
"Padej, ty debile!" řekl někdo. A musela bych lhát, kdybych řekla, že nevím, kdo to byl. Jenže tentokrát jsem pach jeho voňavky velice uvítala. Aspoň to přebilo puch toho chlapa.
Chlápek se Matta asi lekl a začal zdrhat.
"Trololo," pronesl skrze zuby Matt.
"Nemusel ses namáhat, zvládla bych to sama!" řekla jsem mu jakoby nic.
"No, nevypadalo to tak," namítl.
"Ale to se ti jenom zdálo!"
"Ty jsi fakt děsná!" řekl a podíval se stranou.
"A co, sakra, ode mě chceš?"
"Třeba pár slov díků?"
"Tak to se budeš muset ještě trochu víc snažit!" řekla jsem mu a rozešla jsem se směrem ke svému, ale bohužel i k jeho, domovu.
Šla jsem docela rychle, takže mě dohonil, až když jsem otevírala dveře do našeho pokoje.
"Proč seš taková?" zeptal se mě.
"Jak to myslíš?" nechápala jsem.
"Tak nepřístupná a protivná." Tak na tohle jsem opravdu neměla náladu. Místo odpovědi jsem si šla udělat puding s kečupem. Díval se na mě docela nechápavě.
"Jak to můžeš jíst?" řekl a ukázal na můj pokrm.
Pokrčila jsem rameny: "Chutná mi to." Vypadalo to, že chce něco namítnout, ale dřív než stihnul pořádně otevřít pusu, ho přerušil zvuk mého vybitého mobilu.
"Matte? Půjčíš mi prosím nabíječku? Nemůžu tu svou najít."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama