Lenost... aneb jak se vstává do školy

27. června 2011 v 8:15 | Byakko |  Z mého (básnického) střeva
Když jsem dnes už napotřetí vypnula budík, rozhodla jsem se, že bych už opravdu mohla vstávat. S úplnou nechutí jsem se vyhrabala z postele už v 6:30 (omlouvám se těm, kteří musí vstávat dřív než já, ale já nejsem schopná vstát ani o vteřinu dřív... xD) a až pak zjistím, že mám školu až od druhé hodiny... No bezva...
Ale proč vám tohle vlastně píšu? Protože díky tomu, že jsem vstala dřív, i když jsem klidně mohla ještě hodinu ležet, teď budu moct napsat něco na svůj blog. Takže se za poslechu soundtracku k filmu Oldboy snažím ze sebe něco vyplodit. Přemýšlím, k jakému filmu nebo knize bych mohla napsat recenzi a pořád mě nic nenapadá. (A to je docela zvláštní, když jsem zatím napsala jenom jednu recenzi, takže bych měla mít témat nespočetně mnoho! ) Když už mě konečně něco napadne, tak zjistím, že si ten daný film nebo knihu vlastně vůbec nepamatuju a nevím, co bych k němu měla psát... To je tak, když má člověk vztek, že vstal o hodinu dřív než musel!
Takže jsem se nakonec rozhodla, že na svou situaci napíšu "báseň". Nebo se o to alespoň pokusím... (Nečekejte nic světaborného!!)

P.S. Tak se nějak stalo, že to nakonec není na mou situaci...

Je to k vzteku, budík zvoní,
vstávání mi fakt nevoní,
proto tu věc z okna hodím,
proč do školy ještě chodím?

Do postele si to rychle ženu,
že na pár minut si ještě lehnu,
ouha, mně už se ale nechce spát,
místo toho chci vzteky řvát!

Jako ten zombie vstanu tedy,
k snídani si dám kolu s ledy.
Po cestě se netrefím do dveří,
vážně se mi tomu těžko věří!

Přes nového moncla vidím ztěží,
přede mnou plesnivý chleba leží.
Prošlé mléko smrdí v lednici,
já očkem hledám popelnici.

Koukám na hodiny a pěkně nestíhám!
Vyčistit si zuby už vážně nezvládám.
Letím ke dveřím, boty nazouvám si,
přitom si ztěžka nadávám do husy.

Lidé se za mnou zvláštně otáčí,
vážně nechápu, co je vytáčí.
A potom zjišťuji, že každou botu jinou mám,
triko ještě od pyžama a ve vlasech salám.

Ženu se domů s rychlostí hlemýždě,
do školy dostanu se zase až příště,
místo toho si nový budík zakoupím,
takový, který už z okna nevyhodím!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gauri Gauri | Web | 27. června 2011 v 16:55 | Reagovat

Taky sem vstávala v 6:30 a měla jsem od druhé hodiny. Ale narozdíl od Tebe, jsem to zjistila až ve škole. :-D

Ta básnička je super!!!! :-D Vážně mě pobavila, zvlášť některé její části. Třeba ta s tím prošlým mlékem. :-D A chtěla bych vidět člověka, kteje si dává k snídani colu s ledy. :-D A ten konec to nejvíc zabil (A potom zjišťuji, že každou botu jinou mám,
triko ještě od pyžama a ve vlasech salám.). :-D Musíš psát na blog! :-D Protože tohle je dokonalý! :-D

Vidím, že už funguje motto! Moc hezký! :-) Nechceš mi pomoct s tim mym vzhledem? :D

2 Byakko Byakko | Web | 27. června 2011 v 20:46 | Reagovat

[1]: Taky dobrý, no.. A já na to přišla jen díky Chan-wookovi! Protože se mi přes noc stahoval ten film a já měla zapnutej noťas. Takže jsem se podívala na mail a tam zpráva od třídní... Moje jediný štěstí!!! xD Ale nejvtipnější na tom je, že jsem to nakonec nestihla a přišla do školy pozdě!!! xD
Podle mě se ta básnička vůbec nerýmuje, je to naprosto o ničem, ale bavilo mě to vymejšlet. :-D A na to musí mít člověk náladu, aby něco takového stvořil.
A klidně ti se vzhledem pomůžu, ale nejsem v tom moc velkej odborník! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama